Jak a čím přikrmovat ptáky

Naše lesní zahrada leží mezi lesem, je obklopena keři, stromy a neudržovanými loukami. Volně žijícím ptákům v jejím okolí poskytuje příroda spoustu rozmanité potravy, ale i tak jsme se rozhodli pořídit několik krmítek a ptáčky přikrmovat. Je radost pozorovat, jak se u krmítek slétají. Můžeme si je dobře prohlédnout a díky tomu víme jaké máme ptačí sousedy.

Ptáky začínáme přikrmovat již na podzim, většinou koncem října a pravidelně je krmíme až do dubna. Jestliže se rozhodnete ptáky ve své zahradě přikrmovat, pamatujte prosím, že tak musíte činit pravidelně neboť ptáčci s touto potravou počítají. Přikrmováním prodlužujete volně žijícím ptákům dobu dožití a v silných mrazech nebo dlouhé zimě jim takto můžete i zachránit život.

K nejrozšířenějším druhům v naší zahradě patří sýkorky (modřinka, koňadra, uhelníček, babka), brhlíci, dále čížek, červenka, vrabec a občas se ukáže strakapoud nebo sojka.

Základem krmení jsou slunečnicová semena, která mícháme v poměru 1:1 se směsí pro volně žijící ptactvo (obsahuje proso, pšenici, semínka lnu a konopí, řepku, pohanku, oříšky). Dále občas přidáváme samostatně drcená jádra vlašských či lískových ořechů, které milují sýkorky. Osvědčilo se nám dávat do krmítek i celé uschlé květenství slunečnice, ze kterého ptáci vyzobávají jednotlivá semínka. Jednou za čas lze přimíchat hrst ovesných vloček. 

Na pařezy pokládáme jablka pro kosy. Občas jim je ale lesní zvěř sežere než je stačí objevit. Také tam sypeme část krmné směsi pro druhy ptáčků, které se živí sběrem potravy na zemi.

Do krmítek volně dáváme lojové koule bez sítěk. Ty nikdy nezavěšujte v plastových síťkách! Ptáci se do nich mohou snadno zachytit za nožičku, zlomit si ji a pak uhynou. Síťka z plastu do přírody nepatří, může například upadnout na zem, kde ji sežerou jiná zvířata. Lojové koule se dají zakoupit bez sítěk a jsou na ně speciální krmítka, do kterých se vkládají. 

Oblíbenou pochoutkou je rovněž syrový hovězí lůj (zakoupíte v řeznictví za pár korun), který zavěšujeme na větvičky. Pochutnává si na něm řada hmyzožravých ptáků jako jsou sýkorky, brhlíci, strakapoudi. Lůj dodává ptákům v zimě tolik potřebnou energii, kterou potřebují k udržení tepla. Naopak vepřové sádlo není vhodné a nekrmíme jím.

Sojky mají rády ořechy, bukvice, žaludy. Jsou to poměrně velcí ptáci, do krmítka se nám nevejdou a tak jim necháváme hromádky na pařezech, kde si mohou potravu sesbírat. Občas se o ni dělí s veverkami, ty ale mají své speciální krmítko kam chodí nejraději.

Přikrmovat můžete i bobulemi jako jsou sušené šípky, jeřabiny, hloh, trnky, bezinky, ptačí zob... Před tím než je budete přidávat ke krmení je nechte cca půl hodiny namočené. Druhou možností a dle našeho názoru jednodušší je nasbírané plody na podzim zmrazit, pak je jen nechat rozmrznout a přidat ke krmení. My bobulemi nekrmíme vůbec, protože lesní zahrada poskytuje ptákům, kteří u nás nebo v okolí žijí dostatek této potravy. Vysázeli jsme navíc i celou řadu nových keřů, které jim do budoucna zpestří jídelníček.

Čím nikdy ptactvo nekrmit: 

Do krmítka rozhodně nepatří kořeněné, smažené, solené, plesnivé zbytky z kuchyně, přepálený tuk, vepřové sádlo, lojové koule v síťkách, tvrdé pečivo, suchý kokos, vařené i nevařené těstoviny, neuvařená rýže.

Jak vidíte ptáci, stejně jako lidé mají rádi každý něco jiného. Sledujte jaké druhy se u vás vyskytují a sestavte jim jídelníček na míru. Za vaši laskavost a péči se vám odmění svou přítomností, zpěvem i neopakovatelnými zážitky při jejich pozorování.

Pozor! Ke krmítkům se neslétají jenom ptáci. Jak vidíte v noci se objevují i další hladoví návštěvníci :-)