První výsadba zeleniny

V tomto článku vám přiblížíme, jak se nám daří pěstovat jednotlivé druhy zeleniny na záhonech, které jsme založili na jaře bez obracení půdy a klasického rytí.

Nejdříve krátké pojednání o tom jaké druhy jsme si vybrali a proč. Každý pozemek je jiný, leží v rozdílné nadmořské výšce, má své specifické podmínky, proto je dobré se úplně na začátku zamyslet nad tím jaké rostliny budeme pěstovat. V úvahu je rovněž zapotřebí vzít také nároky rostlin na stanoviště, zálivku a péči. 

Lesní zahradě se věnujeme pouze ve volném čase, vybrali jsme tedy pro první rok druhy naprosto nenáročné na čas a péči, kterou je jim potřeba věnovat. K dispozici máme několik menších záhonů, na které jsme přímo vyseli hrášek, řeřichu, okurky, dále vysázeli cibuli, divoká rajčata, petržel, fenykl a dýně. 

Pozemek leží ve svahu v lokalitě, kde dříve probíhala důlní činnost a těžila se břidlice, půda je zde neúrodná, tvoří jen tenkou vrstvu a na většině míst hned narazíte na břidlici. Záhony jsme proto umístili v jeho dolní části, kde je téměř rovina, stéká se tady voda a je tu naplavená zemina. Všimli jsme si, že se v těchto místech výborně daří například kopřivám, což je dobré znamení i pro ostatní rostliny, které chceme pěstovat. Kopřivy a další plevele utvořili pod kartónem velké množství biomasy a tlením nyní pomáhají zespodu rostliny vyživovat.

Dýně a okurky mají společný záhon, na dalším jsou spolu rajčátka, fenykl a petržel. Hrášek je vysetý spolu s cibulí, stejně jako řeřicha s šalotkou. Na těchto dvou posledních záhonech máme ještě sem tam vysázené stáleplodící jahody a levanduli, protože se nám líbí smíšené výsadby.

Cibuli sklízíme průběžně jako jarní cibulku a místa, která po ní zbydou jsme osázeli několika levandulemi a měsíčkem. Levandule bude v příštích letech na těchto záhonech trvale, přidáme  k ní ještě meduňku a mátu. Pro zeleninu vznikají na další sezónu postupně nové záhony, které připravujeme z posekané trávy, vypletého plevele, hnoje a zbytků z kuchyně.

Všem rostlinám se výborně daří, prospívají, kvetou, plodí, rozrůstají se a dělají nám radost. Naše obavy z toho, že plevel proroste kartonem a zamoří záhonky se nenaplnily. Pokud se nějaký plevel objeví jde lehce vytáhnout, má slabé kořeny a snadno se ho dá zbavit. Mezi top vytrvalé plevele patří různé druhy bodláků, kopřivy a prvenství patří ostružinám. Ale i tyto původní rostliny postupně mizí, chce to jen trpělivost a pečlivě je průběžně odstraňovat.

Překvapila nás divoká rajčata, která jsou skutečně bujná svým růstem. Zpočátku byla taková nijaká, ale jakmile dobře zakořenila velmi rychle se rozrostla v rajčatový prales. Bohatě kvetou a nemají žádné choroby. K části z nich jsme přidělali dřevěné tyčky a jiné jsme nechali plazit, při čemž jsme je podepřeli větvičkami, aby pak plody nebyly přímo na zemi.

Výborně si vedou také dýně z domácích semínek. Předpěstovali jsme si sazenice, protože letos byla dlouho zima. Dýně měly rovněž rozpačitý začátek, ale nyní rostou doslova před očima, nestačíme jim rozšiřovat záhon a tak dostaly jako oporu staré štafle, po kterých se také mohou plazit.